Ach, jak ten čas letí. Od posledního alba FEEDER - Silent Cry uběhly už dva roky. A teď tu máme album nové, ale ještě než se k němu vyjádřím, neodpustím si malou rekapitulaci toho co se během těch dvou let dělo.
Velká událost se stala v květnu 2009, kdy bubeník Mark Richardson ukončil spolupráci s Feeder a rozhodl se naplno věnovat jen své kapele Skunk Anansie. Mnoho fanoušků znejistělo. Pak se na webu Feeder zejvil velký nápis RENEGADES a fanoušci ještě více znejistěli. Ale hned nato se pod tímhle nápisem zjevila také tři příjmení: Nicholas, Hirose, Brazil. Teď už znejistěli úplně všichni a čekalo se, co se vlastně stane. Končí Feeder? Pokračují s novým bubeníkem jako Renegades? A tu se objevila krátká deska s názvenm Renegades EP vydaná ve dvou verzích a "Odpadlíci" vyrazili na koncertní šňůru. Byly to spíš menší akce, kde se prodávala trička a cd a kapela se jakoby vrátila k začátkům. Menší akce s pravověrnými fanoušky, žádný pop pro masy. Kluci navíc začali poměrně často psát na svůj profil na facebooku a podle mne opravdu s fanoušky srostli. Posty typu: "Po konzíku (byli ste skvělý, lidi) sme zašli na pivo, sou tři hodiny ráno a mám fakt dost." od Taky, nebo Grant a jeho We are the People, kterou zahrál jen tak na kytaru před studiem, děkovačky za účast na koncertech, Karl vítal svého synka a fanoušci mu gratulovali k jeho narození. Najednou jakoby to už nebyla jen skupina, ale kamarádi, kteří si velmi váží toho, že je podporujete.
Ale to jsem tošku odbočil. Šňůra koncertů byla docela dlouhá a k jaru 2010 skončila. Následovala zpráva, že Feeder je volný, vypršela jim smlouva s vydavatelem a Grant to okomentoval, že si teď konečně můžou hrát co chtějí. To docela koresponduje s tím jak Renegades EP zní. Na rozdíl od alb Feeder jsou o poznání tvrdší, jakoby se vraceli k prvním počinům, kdy ještě nemuseli dělat "popovky" aby byl vydavatel spokojený s tržbou. No a nakonec přišlo to co jsem třeba já osobně tak trochu čekal. Valná většina obsahu z krátké Renegades EP se překlopila do nového alba Feeder nazvaného překvapivě Renegades..:)
A teď už ke zvuku. Jednoznačně přitvrdili. Pokud jste byli zvyklí na zvuk Comfort in Sound, budete dost překvapení. Kytary jsou mnohem hrubší a akustickou budete, až na jednu jedinou píseň, hledat marně. I Karl na bicích to tam sází s razancí, jaká tu nebývala běžná. Tohle album má lokty a kdokoliv si bude stěžovat, že už to není ono jako dřív, rovnou jedním do žeber dostane..:D Alespoň jeden love song býval u alb Feederu standardem, tady se ale místo něj uvelebil spíše song pochmurný. Ale ti kterým se líbila ta milejší tvář jejich hudby nemusí brečet. Kluci už nějakou dobu sedí ve studiu a nahrávají další desku, která má vyjít ještě tenhle rok a má být "přítulnější". Osobně jsem docela zvědavý, protože i pohodovky Grant psát umí.
Změnu jsem uvítal docela rád a album se mi usídlilo v přehrávači i v hlavě. Je to tvrdší, ale přitom pořád melodické tak jak to od Feeder čekám.
Žádné komentáře:
Okomentovat