středa 25. března 2009

WRC fun!

Všem příznivcům Rally: tohle stojí opravdu za to. Klukům se povedlo vystihnout atmosféru krátkých přehledů z Rally, které tak dobře znáte z Eurosportu. I když mají jiné, jen trochu jiné, auto a úplně jinou hudbu, má tohle video všechno na co jsme na Eurosportu zvyklí a co máme rádi.
Pánové z Budějic, BRAVO!!
Enjoy...:)

Kdo si hraje, nezlobí...:)

To jsem si takhle jednou prohlížel fotky, co sme nafotili v práci na terase a tu jsem si všiml jisté podobnosti s jednou hrou. Na fotce jsem já a kolega Michal a oba se tváříme tak nějak "divně". Kde já sem to jenom viděl?... A pak jsem si vzpomněl, přebal hry Kane & Lynch. Tihle dva pánové mají tuze špatnou pověst, jeden je chladnokrevný nájemný vrah a ten druhý je "prostě magor". Hra je akční střílečka, kde vytvoříte slušnou hromadu mrtvol než se dostanete na konec.
I ukázal jsem svůj objev kolegovi a ten se ušklíbl a po zbytek dne přestal komunikovat.
A spustil sobě Photoshop:
Výsledek jeho práce je zde.
Fakt to stojí za to...:-)

úterý 24. března 2009

S xichtem v knize...

"Sice sem se už zaregistroval snad i v pekle, ale prej dneska fejsbůk letí, tak jdeme tedy s dobou, mno....:-/" Přesně takhle jsem okomentoval svoje první počínání na sociálně síťovém Facebooku. Proč's to teda dělal, že? Inu, lidská zvědavost, nic jinýho. Když se o něčem furt mluví, prostě vám to nedá a jdete si to vyzkoušet. A jaký jsou dojmy? Mno, zatim se mi to jeví prostě jako globální lidé.cz. Fakt, že to není malovaný jak Bravo á-la libimseti.cz, kvituju s povděkem. Přecejenom, už nejsem "náctník" abych okouzloval návštěvníky čuprkůl grafikou, že áno? Jsem zvědavej na kolik lidí na facebooku narazim, ale tak trochu si říkám, aby mě to pak nakonec nemrzelo.

UPDATE: Po několika dnech strávených na facebooku můžu říct, že je to mor...:-) Alespoň na pár dní se stanete závislákem ať chcete nebo ne. Samozřejmě za předpokladu, že tam máte dost přátel.
Smíšené pocity ale vyvolává systém, který facebook používá. Narozdíl od podobných sociálních sítí, má facebook dost krutou bezpečnostní politiku. Koho nemáte v přátelích, toho si prostě nezobrazíte. Ani fotky, ani základní info, abyste zjistili zdali je to vůbec on. V tomhle směru mě facebook docela štve. S tím je také spojeno velmi otravné potvrzováání všeho možného pomocí opisování textu z obrázků jako při registraci. je sice hezké, že to provozovatel myslí s bezpečností vašich dat vážně, ale tohle? Další nepříjemnost je čeština naroubovaná na původní anglické rozhraní, takže se dost často setkáte s prapodivným slovosledem což jazykozpytce určitě nenadchne. Zase tím ale vznikají legrační hlášky, ale oslovení Witej pane ... ehm, to už je trochu moc..:-/
I přes pár nepříjemností si myslím, že facebook rozhodně stojí za vyzkoušení, můžete tam narazit na zapomenuté přátele a bývalé partnery (tady by nejeden ocenil možnost jen tak nakouknout do profilu..:-)). S kamarády si tam užijete spoustu legrace nad různými blbovinkami. Pokud patříte mezi osamnělé introverty, kteří potřebují někam patřit, facebok je vaše nirvána. Ale upřímně, není nad lidskou komunikaci, takže ať už je teplo, aby už otevřeli moji oblíbenou zahradní restauraci "Na Květnici"....:-)

pondělí 23. března 2009

Otrávené předjaří

Jistě jste si všimli rapidního úbytku příspěvků na blogu. Jo jo, přišlo předjaří (teď už teda jaří) a s ním jakási otrávená nálada. Není inspirace, foťák leží v koutě a práší se na něj. Prach se taky pomalu ale jistě usazuje v průdůchách od chlazení mého Playstationu. V mojí hlavě zavládla jakási letargie, která obvykle chodí s melancholií a depkou. Ani v muzice sem nic moc nového nenašel a tak si do hlavy každé ráno pouštim to co sem už slyšel snad stokrát. Né že by mi to nějak zásadně vadilo, dobrá muzika se nikdy neoposlouchá. Pravdou ale je, že stará známa muzika sebou přináší vzpomínky, který s ní mám spjatý a to je přesně to co má melancholie nejradši. Jen si zavspomínej, jak bejvalo fajn. Ani se člověk nenaděje a už kouká těma osamělýma očima a je mu smutno z toho, že tohle nebo támhleto. Tak nějak se člověk dostává k nepřijémným otázkám bez odpovědí: Má tohle vůbec smysl? Proč sem nešel tam a tam a nezkusil tohle? Co tady vlastně dělám? Jak bych se mohl změnit abych se cejtil lépe? A tak dále, a tak dále. Už aby to předjaří skončilo.

pondělí 2. března 2009

Svoboda názoru v USA

Obvykle se těmhle věcem moc nevěnuju, protože nadávat na "Severoamerickou unii" je tak nějak v módě. Ale tentokrát udělám vyjímku, protože tohle mě fakt dostalo.
Jedna slečna si vytvořila úřet na xbox Live a protože měla potřebu sdělit světu svoji odlišnou sexuální orientaci, učinila tak. Jestli chtěla být zajímavá, nebo chtěla najít jinou lesbičku skrze hraní her už uvedeno nebylo. A jak se zachoval správce služby, tedy Microsoft? Přesně tak jak se od firmy podnikající ve svobodné demokratické zemi čeká, nelenil a účet jí zablokoval s tím, že její sexuální irentace je ofensivní...:-S
Překvapuje mě proč se na xbox live vůbec nachází možnost vyjádřit svou sexuální orientaci, když jediná možná bezproblémová volba je standartní severoamerický heterosexuál. Další věc je, že mě jako hráče absolutně nesere, jaké pohlaví přitahuje toho frajera na támhletý střeše, kterej mi snajperkou zkosil půlku skvadu. Podle mě je informace o sexuální orientaci ve službách jako je xbox live naprosto zbytečná. Jen si tím dotyčná uškodila. A nepochybuju že prototypové amerického způsobu života se do dotyčné slečny pěkně naváželi a o sprosté urážky určitě nebyla nouze. Neuvěřitelné je že sám poskytovatel se k nim oficiálně přidal. Hlavně že je USA dáváno za předobraz svobodného státu. A přitom se chová jako banda přihlouplých puritánů schovávající se za ikonu pána Boha, fuj!
Původní článek je tady.