pátek 29. ledna 2010

Sony Pý-eS-Pý



Asi nemá cenu psát o tom co je to PSP a jak vypadá. Dokonce myslím, že nemá cenu se zmiňovat o technické stránce věci. Péespéčko už je na trhu nějaký ten pátek a za tu dobu se objevila už ve čtvrté generaci a většina lidí minimálně ví jak vypadá.
Zpočátku mě zaujala vzhledem a možnostmi, co mě ale rozhodně nezaujalo byla cena a tak jsem na kapesní Playstation pozapoměl. Před zhruba dvěma lety si jej, celý nadšený, pořídil kamarád. To mne dost překvapilo, protože do té doby jsem ho považoval za zarytého počítačovce, který by si konzolí nepodepřel ani zimní gumy v garáži. Pletl jsem se. Naskytla se mi tak možnost vidět PSP v akci a vyzkoušet si jej. Jako člověka se zrakovým handicapem mě ale nadšení rychle přešlo. Existuje spousta her na které jednoduše nevidím.
Hotovo, šlus.
Jenomže malá placka se čtyřpalcovým displejem si trpělivě počkala. A zrakáče nakonec stejně dostala...:) Po dvou letech urputného odmítání jsem nakonec povolil a PSP si pořídil. Ptáte se proč? Nedostala mne ani grafika mdoerních her, ani multimediální možnosti. Kámoš dobře věděl na co mě nalákat.
Starý hry. Doom, Wolfenstein, Tyrian2000 atd. Na jejich obstarožní grafiku vidím i já bez problémů. Jsou jednoduché a přehledné. A co teprve Emulátory osmibitových klasik? Paráda. Samozřejmě to mělo háček. Sony je pověstná svým uzavřeným přístupem a tak i herní konzole jsou všemožně chráněny. Nejenom proti pirátským hrám, ale i proti lidové tvořivosti jako takové. Musel jsem tedy pořídit "jetou" starší verzi, na kterou lze nahrát upravený firmware. Ale díky internetu nebyl problém a já koupil velmi pěkně zachovalou černou placku s minimem škrábanců.
Od té chvíle mě baví jezdit metrem. Na dlouhou cestu přez celé město se dokonce těším....:-) A co nové hry? Najde se jich překvapivě dost, na které i já vidím a můžu si je vychutnat. Třeba geniální plošinovku LittleBig Planet, nebo futuristické závody WipeOut...:-)
Ale nebyl bych to já, abych si do Soňáků zase nerýpnul. Naprosto nechápu, proč Sony nepracuje s možnostmi péespéčka. Více jednoduchých rychloher, které se dají hrát na cestách, reedice starých her. Otevření platformy vývojářům freeware, a tak dále. Pořád dokolečka. Chytří, pracovití a svědomití Japonci si nejspíš myslí, že vydat nadupaný hardware a pár super pecek na úspěch stačí. Myslim, že o tom budu muset asi napsat samostatný článek.

Žádné komentáře: