Přesně "Vítejte v KLDR" se jmenuje dokument, který natočila v roce 2008 Linda Jablonská. Sice jsem ho viděl později než znalci, ale musim říct, že to na mě zapůsobilo asi jako A-bomba na Hirošimu. Je naprosto neuvěřitelný, že Stalinistický režim kultu osobnosti vydržel tak dlouho. Co hůř, přenesl 50tá léta 20. století do stoleti jednadvacátého. Bravo Kim Čong Ile, tohle nedali ani sami Rusové, kteří s tim přišli. Až uvidíte prázdnou šestiproudou dálnici k městu, po který se prochází rolníci s oslíky, až uvidíte hnusné monstrózní panelózně-betonové stavby, které nikdo nikdy nedokončí, zatuhne vám v krku a na zacpanou Jižní spojku se budete opravdu s láskou těšit. Severní Korea je tak tvrdá, že by i sám Josif V. Stalin zíral. Nepochybně by se mu to líbilo. Povinné úklony Kim Ir Senově soše v nadživotní velikosti, kohokilv kdo do Kereje byť jen strčí nos, to je pověstná třešnička na tomhle absurdně šíleným dortu. Ať chcete nebo ne, ukloníte se. To vám garantuju. Docela by mne zajímalo jestli musel i Bill "Semenonasaku" Clinton, když tam před pár týdny byl....:-)
No a protože tady dost časo píšu o muzice, dostávám se k jádru pudla. Áno, našel jsem..:-) Ani Severokorejský "pop" se před mýma ušima neschová, cha chá.
POZOR! JEN PRO OBZVLÁŠTĚ ODOLNÉ JEDINCE!
Klikni sem a já ti ukážu jak hluboká je tahle žumpa pod Evou a Vaškem...:-D Ještě jednu věc měj na paměti než se odvážíš. Tohle není hudba, ale velmi hustá propaganda. "Kimčongil" a "kimirsen" se tam vyskytují až nechutně často. Mráz mi běhá po zádech při vědomí, že to je JEDINÁ HUDBA(!), kterou může běžný severokorejec poslouchat.
pondělí 17. srpna 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)

Žádné komentáře:
Okomentovat