Ahoj, já jsem Pepa Kovanda, aneb úvaha nad anonymitou na inetu

Už nějakou dobu používám Facebook a s úžasem zjišťuji kolik toho lidi na sebe dobrovolně prozrazují formou komentářů, fotek a snahy ukázat ostatním co jsou zač. Je to překvapivé, protože zároveň všichni blahořečí internetu jako prostoru, kde jste schovaní za ip adresu, o které většina běžných uživatelů ani neví že existuje. Pokud jste obzvlášť opatrní a dáváte si pozor na to co píšete do registrací a co máte v počítači, ani zkušený šťoural z vás toho moc nevydupe. Nehledě na to, že valná většina uživatelů vysokorychlostního připojení má ip adresu dynamickou, takže se neustále mění. A tak, když si chcete zaprudit na četu, nebo stáhnout něco nelegálního, anonymitu si pěstujete jako samozřejmost. U mě je to hlavně opatrnost a nedůvěra, takže mne na netu najdete pod pseudonymy. Do určité doby to byla nutnost, kvůli .... však víme..:-) Dnes, kdy už používám většinou legální soft nebo freeware se to už stalo víceméně zvykem dávat si pozor na to co o sobě kde píšu. Ale jsou lidé, kteří s ledovým klidem dávají v šanc svoje telefonní čísla, emaily, na fotkách se označí aby každý věděl jak vypadají. Na mapách s radostí označí svoje místo bydliště a ještě se pochlubí v jak pěkným domě bydlí. Ukrást někomu identitu musí být dneska mnohem větší sranda, než se někomu zalogovat do icq a opruzovat kamarády. Jen si představte, že zkušený hacker by neopatrnému uživateli dostal z poče login na Paypal a z Facebooku by si zjistil o koho jde. Kde bydlí by pro změnu zjistil v Google Earth. Když by to byl člen organizované bandy, tak nebožákovi vyluxuje účet skrze Paypal. Pak si počká než dotyčný vyrazí na dovolenou a v klidu vybere byt. Z Facebooku bude vědět předem co v bytě sebrat, nebožák se pochlubil ve svým profilu. Děsivá představa, že?
Horší na tom je, že to není vůbec nemožné. Neopatrných lidí je dneska spousta. Laiků, kteří bezelstně vytrubují do světa všechno o tom co se kolem nich doma děje. V kolik chodí spát, kdy a kam jedou. Osvěta pro děti v tomhle směru prakticky neexistuje, protože učitelstvo i rodičovstvo je beznadějně pozadu. Firma která provozuje sociální sítě je samozřejmě zodpovědná za bezpečnost dat svých klientů, ale hackeři jsou vždycky napřed - nejdřív problém, pak teprve řešení, stejně jako u virů. A když se dostali do sítě Pentagonu a Úřadu pro energetiku, tak server s facebookem nemůže být takový problém. Soukromá firma žijící z reklam a mirkoplateb nemůže soutěžit se státním rozpočtem. Důkazem toho je už jeden úspěšný útok na Facebook. Kolik se jich ale povede a nebyly přiznány toť otázka. Možná bysme se divili.
Proč o tom všem píšu? Internet díky sociálním sítím přichází o jednu ze svých velkých předností a tou je anonymita. Už to nikdy nebude jako dřív. Napíšete to co si opravdu myslíte, když budou všichni vědět kdo jste? Začínám sledovat i na sobě, že píšu jinak, když vím, že to budou číst lidi co mě znají. Není to od srdce, mozek to cenzůruje: "Co když si to ten a ten přečte? Né, takhle to nenapíšu" Trochu mne to mrzí, ale možná jsem jen konzervativní a ujíždí mi vlak. Ale co se týče zločinu, který sem tu naznačil o pár řádků víš, z toho mi běhá mráz po zádech.